Tak zas máme slepičky. Je to už asi týden, a zatím to přežily. Hned první den jsem si je mohl očichat a pak byly v takové voliéře, aby na nás viděly a my na ně. Je to zábavné je sledovat, jak nejdřív vystrašené, ale pak postupně vylézají z voliéry, ale ještě mají udělanou takovou ohrádku. Asi po třech dnech už byly vypuštěny na zahradu, tak jsme je s Arcasem pozorovali, a večer jsme zase pozorovali paničku, jak je zahání zpátky do voliéry. Chtěli jsme asistovat, ale panička to nechtěla a my jsme s Arcasem vzorní, tak jsme jen seděli a sledovali tu komedii. Snad to panička nezakřikla tímhle článkem, snad ty slepičky jednou nepřeválcujem, až se budem s Arcasem honit a snad nám ty slepičky brzo začnou snášet vajíčka. Tohle už znám. Jako šťěňátko jsem si pro vajíčka sám osobně tajně chodil. Někdy jsem se ale spletl a vzal si pokladek. :)
